Nejčastější dotazy

Měřič tepla, často nazývaný kalorimetr, je stanovené měřidlo určené k měření spotřebované tepelné energie pro vytápění v konkrétním objektu (např. bytě, bytovém domě nebo nebytovém prostoru).

Základní princip spočívá v měření:

• průtoku topné vody,
• rozdílu teplot mezi přívodním a vratným potrubím (tzv. ΔT),
• a následném výpočtu tepelné energie.

Součástí měřiče je vyhodnocovací jednotka, která na základě těchto dat vypočítá a zobrazuje spotřebované teplo – obvykle v jednotkách GJ (gigajouly), MWh (megawatthodiny) nebo kWh (kilowatthodiny).

Měřič tedy funguje jako kombinace průtokoměru, dvojice teplotních čidel a vyhodnocovací jednotky (kalorimetrického počítadla), která dohromady poskytuje přesný údaj o odebraném teple podle reálné spotřeby.

Každý měřič tepla se skládá ze tří hlavních částí:

1. Průtokoměr – měří objem protékající topné vody.
2. Teplotní čidla (senzory) – jedno čidlo se umisťuje na přívod, druhé na vratné potrubí. Měří rozdíl teplot (ΔT).
3. Vyhodnocovací jednotka (kalorimetrické počítadlo) – elektronická jednotka, která na základě vstupních dat spočítá spotřebované teplo a uchovává záznamy.

Tato sestava je propojená a certifikovaná jako stanovené měřidlo – slouží k oficiálnímu měření spotřeby tepla dle platné legislativy.

• Kompaktní měřič tepla
  • Všechny části (průtokoměr, teplotní čidla, vyhodnocovací jednotka) jsou integrované do jednoho celku.
  • Snadnější montáž, méně kabeláže, nižší riziko chybné instalace.
  • Vhodný zejména pro byty a menší objekty.
• Sestava měřiče tepla
  • Jednotlivé komponenty jsou oddělené (např. samostatný průtokoměr, teplotní čidla, vyhodnocovací jednotka).
  • Flexibilní řešení pro různé podmínky – např. větší vzdálenosti mezi přívodním a vratným potrubím.
  • Používá se především jako patní měřič domu nebo v průmyslových objektech.

Obě varianty podléhají stejným požadavkům na přesnost a ověření.

Rozdíl spočívá v konstrukci průtokoměru, tedy způsobu měření objemu protečeného množství vody.

• Mechanický měřič tepla:
  • Obsahuje pohyblivé části a pracuje na principu přenosu kinetické energie na lopatkové kolo.
  • Otáčení lopatkového kola je snímáno a přenášeno do vyhodnocovací jednotky přístroje, kde se počet jeho otáček převádí na údaj o protečeném objemu vody.

• Ultrazvukový měřič tepla:
  • Neobsahuje žádné pohyblivé části.
  • Protečené množství se stanovuje z rozdílu rychlosti šíření ultrazvuku po směru a proti směru proudění.

Ultrazvukové měřiče tepla jsou dnes standardem zejména v nových instalacích a systémech s dálkovým odečtem.

Instalaci měřiče tepla (kalorimetru) smí provádět pouze oprávněná osoba nebo firma, která má platné oprávnění dle metrologické legislativy. Měřič tepla je totiž stanovené měřidlo ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.

Pozor: Pokud si měřič nainstaluje sám uživatel nebo neodborná osoba bez oprávnění, měření je z pohledu zákona neplatné – takový údaj nelze použít pro vyúčtování spotřeby tepla a hrozí právní komplikace při kontrole nebo reklamaci.

Doporučení:

• Vždy žádejte doložení oprávnění instalační firmy – registr vede Český metrologický institut (ČMI).
• Instalace musí být provedena podle návodu výrobce a schválené montážní polohy, včetně správného osazení teplotních čidel a směru průtoku.

Instalaci měřičů provádíme i my v rámci našich komplexních služeb – zajistíme vše od výběru vhodného přístroje po odbornou montáž, ověření a dokumentaci. S námi máte jistotu, že vše odpovídá platné legislativě i technickým normám.

Správné osazení čidel a průtokoměru je zásadní pro přesnost měření.

• Teplotní čidla:
  • Jedno čidlo se instaluje do přívodního potrubí, druhé do vratného potrubí.
  • U kompaktních měřičů je pozice čidel dána konstrukcí, u sestav je třeba dodržet pokyny výrobce, zejména zda se jedná o měření na přívodu nebo na zpátečce.
  • Teplotní čidla musí být pevně zasunuta do jímek a dostatečně tepelně izolována.

• Průtokoměr:
  • Musí být instalován ve směru toku vody (označeno šipkou na těle).
  • Obvyklá montážní poloha je horizontální, ale některé typy umožňují i vertikální montáž.
  • Důležité je zachovat dostatečný přímý úsek před a za měřidlem (dle specifikace výrobce – např. 5×DN před, 3×DN za).

Při instalaci měřiče tepla musí být splněny tyto základní technické požadavky:

• Stavební délka průtokoměru – odpovídá dimenzi potrubí a typu měřiče (např. 110 mm pro DN15).
• Montážní poloha – v souladu s typovým schválením (často horizontální; některé měřiče umožňují i vertikální).
• Směr průtoku – podle šipky na těle průtokoměru.
• Maximální teplota a tlak – měřidlo musí být vhodné pro konkrétní parametry topné vody.
• Bez vibrací a zpětného toku vody – tyto jevy mohou negativně ovlivnit měření.
• Dostatečný prostor pro přístup – pro odečty, servis nebo výměnu měřiče.
• Instalace teplotních čidel do měřicích jímek – musí být utěsněné, pevně fixované a izolované.

Nedodržení instalačních požadavků může vést ke zkreslení naměřených hodnot a zneplatnění metrologického ověření.

Zákon nestanoví konkrétní dobu pro samotnou výměnu, ale určuje platnost metrologického ověření měřiče tepla, která činí 5 let. V praxi se proto výměna nebo nové ověření provádí po uplynutí, respektive před uplynutím, této doby platnosti.

Podle vyhlášky č. 127/2024 Sb., je platnost metrologického ověření měřiče tepla stanovena na dobu 5 let.

Tato lhůta platí pro celou sestavu:

• vyhodnocovací jednotku,
• průtokoměr,
• teplotní čidla.

Po uplynutí této lhůty je nutné provést nové ověření v autorizovaném metrologickém středisku nebo měřidlo vyměnit za nové.

Bez platného ověření nelze naměřené hodnoty použít pro vyúčtování tepla.

Rok posledního metrologického ověření měřiče tepla je možné zjistit několika způsoby – vždy je označen jako dvojčíslí kalendářního roku (např. „25“ = rok 2025):

• Na metrologické plombě – může být plastová nebo olověná, dvojčíslí bývá vyraženo razníkem. Metrologická plomba může být ve formě samolepky, zpravidla umístěné na vyhodnocovací jednotce, průtokoměru a teplotních čidlech.
• Na výrobním štítku měřidla – u nových přístrojů je prvotní ověření provedeno již ve výrobě.

Odečet z měřiče tepla (kalorimetru) se provádí přímým pohledem na displej vyhodnocovací jednotky. Nejčastěji se jedná o digitální LCD displej s automatickým nebo ručně přepínaným zobrazením údajů. Údaj o spotřebě tepelné energie bývá zobrazen v GJ (gigajoulech), MWh (megawatthodinách) nebo kWh (kilowatthodinách).

U některých modelů se údaje přepínají tlačítkem na přístroji, u jiných rotují automaticky v několika sekundových intervalech.

Odečty se provádějí zpravidla 1× ročně pro účely vyúčtování, nebo pravidelně dálkově, pokud je měřič vybaven modulem pro dálkové odečty.

Displej měřiče tepla poskytuje různé informace, podle konkrétního typu měřidla. Mezi nejčastější patří:

• Aktuální spotřeba tepelné energie v GJ (gigajoulech), MWh (megawatthodinách) nebo kWh (kilowatthodinách).
• Aktuální průtok vody (m³/h).
• Objem protočeného množství topné vody.
• Teplota v přívodním a vratném potrubí – zobrazena samostatně, někdy doplněna o ΔT (rozdíl teplot média v přívodním a vratném potrubí).
• Datum a čas – pro kontrolu odečtového okamžiku.
• Archivní hodnoty – spotřeba na konci měsíce nebo roku (např. E12 = stav k 31. 12.).
• Servisní kódy nebo chybové hlášky – indikují závady, např. poruchu čidla nebo přerušení komunikace.

Každý měřič má vlastní sekvenci zobrazení – doporučuje se řídit návodem výrobce, kde je uvedeno, co jednotlivé symboly a zkratky znamenají

Spotřebu tepla za konkrétní období lze zjistit dvěma způsoby:

1. Porovnáním aktuálního stavu s historickým odečtem
   • Odečtěte aktuální hodnotu z displeje a odečtěte od ní stav z požadovaného data.
   • Výsledek = spotřeba v daném období (např. leden–prosinec).
2. Zobrazením archivních hodnot přímo na měřiči
   • Mnoho měřičů má paměť pro archivaci měsíčních nebo ročních údajů.
   • Tyto hodnoty lze zobrazit tlačítkem nebo automaticky při rotaci údajů.

Poznámka: Ne každý měřič však archivuje data – ověřte v technické dokumentaci, případně se obraťte na správce nebo dodavatele systému.

Podle vyhlášky č. 274/2023 Sb. se rozúčtování nákladů na vytápění v domě, kde jsou skutečné měřiče spotřeby tepelné energie, provádí rozdělením na základní složku – pokrývající náklady na vytápění společných prostor a základní temperování objektu, rozpočítávanou podle započitatelné podlahové plochy jednotek – a spotřební složku, která odpovídá naměřené spotřebě tepla v jednotlivých jednotkách; dále je však stanoveno, že základní složka musí být v rozmezí 40-60 % v závislosti na energetické náročnosti budovy, s možností její úpravy ±10 procentních bodů, a spotřební složka doplňuje zbytek nákladů.

Rozúčtování vždy provádí odborná firma, správce objektu nebo specializovaná rozúčtovací společnost, která zohlední veškeré legislativní požadavky.

Při výměně měřiče tepla je standardně vystavován protokol o výměně měřidla. Tento dokument má klíčový význam z hlediska metrologické návaznosti údajů a evidence spotřeby.

Protokol obsahuje zejména:

• Identifikaci původního i nového měřiče (výrobní čísla, typy).
• Stav spotřeby na původním měřiči v okamžiku demontáže.
• Datum výměny.
• Identifikaci montážní firmy a podpis odpovědných osob.

Tento dokument je důležitý pro plynulé navázání údajů a správné rozúčtování.

Protokol o výměně měřiče tepla je oficiální dokument, který potvrzuje demontáž původního měřiče a instalaci nového. Tento dokument slouží jako důležitý doklad pro účely správy, vyúčtování i archivace.

Obsahuje zejména tyto údaje:

• Identifikace zákazníka nebo objektu (adresa, číslo bytu/jednotky).
• Datum výměny.
• Výrobní číslo demontovaného a nově instalovaného měřiče.
• Stav (náměr) demontovaného měřiče v GJ/kWh.
• Stav nově instalovaného měřiče (zpravidla 0).
• Označení typu a modelu měřiče.
• Jméno a podpis technika, který výměnu provedl.
• Případně razítko firmy oprávněné k instalaci.

Doporučuje se, aby jedna kopie zůstala zákazníkovi a druhá byla archivována u správce objektu či instalační firmy.

Chybové hlášky na displeji měřiče tepla se zobrazují formou zkratek (např. „Err“, „E1“, „E2“) nebo ikon. Každý výrobce používá vlastní sadu kódů, jejichž význam je uveden v návodu k obsluze.

Nejčastější chyby signalizují:

• problémy s teplotními čidly,
• výpadek napájení,
• přerušený přenos dat nebo
• nefunkční průtokoměr.

V případě, že neznáte význam hlášky, kontaktujte odbornou firmu, která měřidlo instalovala nebo jej spravuje.

Pokud zjistíte, že měřič nefunguje správně (např. neukazuje žádné údaje, zobrazuje chyby, je mechanicky poškozen apod.), je potřeba co nejdříve kontaktovat odbornou firmu, která měřič instalovala nebo jej spravuje. Ta provede kontrolu funkce, diagnostiku závady a navrhne další postup – například opravu nebo výměnu zařízení.

Nedoporučuje se manipulovat s měřidlem svépomocí, mohlo by dojít k porušení legislativy nebo ztrátě platnosti ověření.

Ano, pokud máte podezření na nesprávné měření (např. výrazně vyšší nebo nižší spotřebu oproti minulým obdobím), máte právo podat reklamaci. Na jejím základě se pak zpravidla provede ověření měřiče ve zkušebně.

Postup reklamace:

• Písemně kontaktujte správce objektu nebo dodavatele měřiče.
• Uveďte důvod reklamace (např. nesoulad s běžnou spotřebou, chybové hlášky, neúměrné rozdíly oproti minulým obdobím).
• Požadujte úřední přezkoušení měřiče v metrologickém středisku.

Používání, ověřování a instalace měřičů tepla se v České republice řídí zejména následujícími právními předpisy:

• Zákon č. 152/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje používání stanovených měřidel, jejich ověřování a povinnosti subjektů.
• Vyhláška č. 127/2024 Sb., kterou se mění vyhláška MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 274/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění vyhlášky č. 376/2021 Sb.
• Zákon č. 424/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

Dále se uplatňují i Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU (MID) – stanoví požadavky na schvalování a uvádění měřidel na trh, technické normy ČSN EN 1434 (měřiče tepla) a související metodické pokyny ČMI.

Ověření smí provádět pouze metrologické středisko autorizované Českým metrologickým institutem (ČMI) nebo přímo Český metrologický institut (ČMI).

Podmínky ověření:

• Subjekt musí mít registraci a oprávnění dle zákona č. 152/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
• Měřidlo musí být ověřeno podle technických a metrologických požadavků.

Výsledky ověření:

• Měřidlo získá metrologickou značku s rokem ověření a značkou autorizovaného metrologického střediska.
• Ověření potvrzuje, že měřič odpovídá platným normám a lze jej legálně používat pro měření spotřeby tepla.

Používání neověřeného měřiče je v rozporu s legislativou a může vést ke zpochybnění vyúčtování i případným právním důsledkům.